PLNOSPEKTRÁLNÍ OSVĚTLENÍ - ZDRAVÉ SVĚTLO® - Často kladené otázky

Po tisíce let se naše tělo přizpůsobovalo každodennímu působení slunečního záření. Dnes ale trávíme většinu času v místnostech s umělým světlem, které ovšem může negativně ovlivňovat naše zdraví. Stále více lidí se proto přiklání k používání tzv. plnospektrálního osvětlení, jehož světlo se svým barevným složením blíží slunečnímu záření. Pokud patříte k pravidelným čtenářům tohoto časopisu, už jste o něm určitě slyšeli. Dnes jsme proto pro vás připravili odpovědi na nejčastější otázky, které uživatele v souvislosti se zdravým světlem napadají.

...

1. Chápu, že kvalita osvětlení má vliv na zdraví očí. Jak ale může ovlivňovat jiné pochody v těle?
Světlo přitom působí na organismus právě prostřednictvím očí. Z nich jsou totiž informace přenášeny nejen do tzv. vizuálního kortexu, tedy části mozkové kůry zodpovědné za zpracování zrakových informací, ale i do dalších částí mozku - hypothalamu, hypofýzy a epifýzy. V posledně jmenované dochází k již zmíněné produkci melatoninu. Hypothalamus ovlivňuje autonomní nervovou soustavu, rovnováhu energie, hospodaření s tekutinami, krevní oběh, regulaci teploty, spánku a dýchání a další důležité pochody. A hypofýza je zase zodpovědná za všechny hormonální pochody v organismu - včetně například produkce hormonů stresových, pohlavních, či inzulinu. Díky tomu tedy prakticky neexistuje část těla, na níž by světlo nemělo alespoň okrajový vliv.
Problém je ale vtom, že běžně používané žárovky a zářivky mají odlišné barevné složení než sluneční záření. Převažuje v nich určité barva spektra.V případě převahy.červené, oranžové a žluté barvy má světlo na organismus stimulační vliv, udržuje ho v permanentním stresu a může být příčinou řady zdravotních problémů.

2. Může plnospektrální osvětlení plně nahradit pobyt venku?
To rozhodně ne. Jeho hlavní přínos je ale v tom, že na rozdíl od běžného osvětlení nemá negativní dopad na zdraví a pracovní výkonnost.
Více informací o plnospektrálním osvětlení najdete například v 7. čísle letošního ročníku Meduňky.
3. Mám zvýšený cholesterol. Pomůže mi zdravé světlo?
Ideální by samozřejmě bylo, kdybyste mohl častěji pobývat venku. Řada výzkumů totiž prokázala, že slunce má příznivý vliv na metabolismus cholesterolu a dokáže přispět nejen ke snížení jeho hladiny v krvi (v průměru o 13%), ale i k redukci již vzniklých usazeniny v cévách. Kromě toho způsobuje i pokles krevního tlaku - v průměru o 6 mm Hg u tlaku systolického a 8 mm Hg u diastolického. Působení plnospektrálního osvětlení sice v tomto směru není tak výrazné, přesto ale určitý vliv mít může. Vaše srdce navíc pomůže ochránit i tím, že na rozdíl od běžného osvětlení nezvyšuje produkci stresových hormonů.

4. Plnospektrální světlo může prý pomoci i při menstruačních obtížích. Je to pravda?
Ano, příznivý vliv má zejména na tzv. premenstruační syndrom, který se projevuje podrážděností, depresemi, bolesti hlavy či chutí na sladké. Američanka Dr. Barbara Parryová například zjistila, že pokud jsou postižené ženy vystaveny dvě hodiny denně působení plnospektrálního světla, jejich obtíže se výrazně snižují.

5. Mám plnospektrální osvětlení nainstalovat i do dětského pokoje? Nemůže dětem uškodit?
Naopak. Děti jsou složení světla citlivější a na plnospektrální osvětlení proto reagují velmi pozitivně. Výměna světelných zdrojů se může odrazit nejen na jejich zdravotním stavu (důležitá je zejména prevence poruch růstu, vzniku očních vad či zubního kazu), ale i školních výsledcích. Četné studie prokázaly, že plnospektrální osvětlení ve srovnání s běžným osvětlením má příznivý vliv na schopnost soustředění, pomáhá snížit únavu, nepozornost, ale i podráždění a agresivitu. Velmi vhodné je zejména pro děti trpící hyperaktivitou a dokonce může pozitivně ovlivnit i některé poruchy učení, zvláště problémy se čtením.

6. Slyšel jsem, že zdravé světlo pomáhá hubnout, moc tomu ale nevěřím…
Základem úspěšného snížení váhy je samozřejmě úprava poměru mezi příjmem a výdejem energie, samotná změna osvětlení tedy nestačí. Plnospektrální zdroje, stejně jako sluneční světlo, však mají příznivý vliv na funkci štítné žlázy, která reguluje hospodaření organismu s energií. Jako pomocný prostředek při hubnutí jsou tedy velmi vhodné.

 7. Nedaří se mi otěhotnět, pomůže plnospektrální osvětlení i mně?

Záleží na příčinách vašeho problému. Prokázán byl hlavně pozitivní vliv plnospetrálního osvětlení ve srovnání s běžným osvětlením na hormonální systém. Ukazuje se, že zejména zvýšená hladina melatoninu (kterou plnospektrální osvětlení pomáhá regulovat) může u žen negativně ovlivnit ovulaci a u mužů počet spermií. Na plodnost může mít negativní vliv i běžné osvětlení - když například Američan John Ott nepřetržitě vystavil ryby silnému světlu běžných zářivek, přestaly zcela klást vajíčka. A protože podobných výsledků dosáhl i u dalších živočichů, u člověka to nejspíš nebude jiné. Plnospektrální osvětlení může navíc u obou pohlaví příznivě ovlivnit chuť na sex.

8. Pracuji jako počítačový grafik a slyšel jsem, že by pro mne zdravé světlo mohlo být přínosné. Můžete vysvětlit, v čem?
Běžné světlo je většinou zbarvené dožluta, a proto zkresluje vnímání barev. Plnospektrální světlo vám naopak pomůže vidět barvy takové, jaké opravdu jsou. Kromě toho má i příznivý vliv na vaše oči, které jsou namáhány každodenní prací na počítači.

9. Zakoupila jsem domů plnospektrální zářivky, jejich světlo mi je ale nepříjemné. Mám se vrátit k původnímu světlu?
Řada lidí uvádí, že si na plnospektrální světlo musela určitou dobu zvykat - v létě většinou dva až tři dny, v zimě týden až deset dní. Případy, že by si někdo nezvykl vůbec, jsou ojedinělé (výjimečně se to stává při některých očních nemocích a psychických problémech). Z výzkumu, který nyní probíhá v České a Slovenské republice, naopak jednoznačně vyplývá, že většině lidí začíná vadit běžné osvětlení.
Důležitá je ovšem i správně zvolená intenzita světla přizpůsobená vašim individuáílním požadavkům. Někomu totiž stačí ke čtení 40 W žárovka, zatímco jiný může vnímat jako nedostatečných i 100 W. Pocit celkové pohody může ovlivnit i záměna plnospektrálních zářivek za plnospektrální žárovky a naopak.

10. Trpím syndromem SAD známým jako zimní deprese. Zkoušel jsem světelnou terapii, sice trochu pomohla, ale ne tak, jak jsem očekával. Proč?
Terapie světlem se používá, protože pomáhá ukončit produkci melatoninu. Tento hormon, produkovaný výhradně za tmy, má tlumivý vliv na nervovou soustavu, a právě jeho nadměrná produkce je příčinou SAD. Jak ale potvrdil například americký neurolog George Brainard, k ukončení jeho tvorby melatoninu je důležitá zejména modrá část světelného spektra, kterou běžné zdroje prakticky neprodukují. Ujistěte se tedy, že váš přístroj pro světelnou terapii poskytuje světlo nejen intenzívní, ale také plnospektrální.

Vynález plnospektrálního umělého osvětlení, což byl bezpochyby významný krok správným směrem, motivoval Otta k dalšímu zkoumání negativních účinků nesprávného osvětlení na zdraví a výkonnost člověka. V roce 1973 provedl ve spolupráci s Institutem pro výzkum zdraví a světla studii na škole v Sarasotě, na Floridě. Ve dvou učebnách bez oken bylo instalováno plnospektrální zářivkové osvětlení, zatímco v dalších dvou identických třídách standardní bílé zářivky. Časové fotoaparáty potom snímaly sekvence ze života studentů a učitelů. Učitelé sice o pokusu věděli, ale ani oni, ani studenti nevěděli o fotoaparátech. Zjištěné výsledky byly skutečně pozoruhodné. Studenti ve třídách osvětlených obyčejnými zářivkami byli daleko častěji hyperaktivní, unavení, podráždění a nepozorní. Naopak studenti ve třídách s plnospektrálním osvětlením vykazovali viditelné zlepšení svého chování, výkonu a také studijních výsledků, a to už měsíc poté, co bylo nové osvětlení instalováno. Navíc se některé děti, které dříve trpěly hyperaktivitou, velmi zklidnily a lépe překonávaly poruchy učení a čtení. Vedlejším zjištěním studie bylo také to, že u dětí ve třídách s plnospektrálním osvětlením klesla kazivost zubů na jednu třetinu v porovnání s dětmi ve srovnávacích třídách. Podobné výsledky v kazivosti zubů jsou uvedeny i ve studiích Sharona, Fellera a Burneye, kteří zkoumali zlaté křečky, chované pod běžným zářivkovým světlem, a krmili je potravou, která způsobuje kazivost zubů. Výsledkem bylo, že tito křečkové trpěli zubními kazy pětkrát více, nežli křečkové krmení sice podobně, ale chovaní pod celospektrálním světlem. Tato zjištění nás až tak nepřekvapí, když si vzpomeneme na výzkum ze 30. let, který ukázal, že u velkého počtu zkoumaných dětí se kazivost zubů zvyšovala během školního roku ( v zimě a na jaře ), a byla nižší hlavně v letních měsících. Kromě toho byla kazivosti zubů závislá též na oblasti, kde dítě žilo, a to především v souvislosti s množstvím slunečního záření v daném místě.


  • Masmi
  • Ott-Lite
  • Nasli
  • Medisana
  • Blue Step
  • Nasli Vision Friendly
  • Organic