Plnospektrální osvětlení pro fyzické i duševní zdraví

Peter Sale

Možná se vám také stává, že se cítíte rozmrzelí, unavení a vůbec nevíte proč. A pak si najednou uvědomíte, že jste díky zatažené obloze už několik dní neviděli slunce . Většina lidí sice nad takovým zjištěním jen mávne rukou, moderní výzkumy ovšem potvrzují, že pravdu mají ti, kterým se po slunci stýská. Nedostatek slunečního svitu totiž ovlivňuje nejen naši náladu, ale může mít i vážné dopady na naše zdraví.

Již koncem 19. století bylo například zjištěno, že sluneční paprsky vyvolávají v kůži sérii chemických reakcí, které vedou k syntéze vitaminu D. Ten je důležitý pro správné vstřebávání vápníku do kostí, a pokud jej tělo nemá dostatek, dochází u dětí k poruchám růstu, u dospělých ke vzniku osteoporózy. Americký vědec Zane Kime zase tvrdí, že opakované vystavování se slunci vede ke snížení tepové frekvence, krevního tlaku a obsahu cukru, cholesterolu a kyseliny mléčné v krvi a také ke snížení produkce stresových hormonů ACTH a kortizonu. Zároveň se přitom podle něj zvyšuje odolnost organismu, vytrvalost a schopnost krve vázat kyslík. Slepice, které jsou chovány venku, dokonce snášejí vejce s nižším obsahem cholesterolu!

Slunce může pomoci i zhubnout - výzkumy totiž potvrdily, že osoby, které tráví hodně času venku, mají nižší hmotnost a lépe vyvinutou svalovinu, i když se pohybu věnují jen minimálně.

Vliv umělého světla na náš život.

Ačkoliv mnozí lidé stále nejsou tento fakt ochotni přijmout, oči neslouží pouze k vidění, ale existuje přímé spojení mezi nimi a mozkem. Proto je možné prostřednictvím světla, které do očí přichází ovlivnit fyziologické pochody v celém těle.

Oči mají totiž přímé spojení s hypothalamem, jedné z nejdůležitějších částí mozku, která řídí např. autonomní nervovou soustavu, rovnováhu energie, hospodaření s tekutinami, krevní oběh, regulaci teploty či dýchání. Informace z hypothalamu se dále dostávají do hypofýzy, která má na starosti veškeré hormonální pochody v organismu. Světlem přímo ovlivňována je další část mozku - epifýza, která vylučuje hormon melatonin a ovlivňuje například rozmnožování, krevní tlak, motoriku, ale i imunitu a růst nádorových buněk. Během evoluce se tedy lidský organismus přizpůsobil působení slunečního záření natolik, že bez něj již nedokáže správně fungovat. Narozdíl od našich předků dnes ovšem netrávíme většinu života venku, ale v uzavřených místnostech. Možná si řeknete, že to nevadí - když nám chybí světlo, stačí přeci zmáčknout vypínač! Problém je ale v tom, že nestačí. Umělé osvětlení má totiž nejen nízkou intenzitu (600-700 luxů oproti 10000 luxů za jasného dne), ale i odlišné spektrální, čili barevné složení.

Moderní výzkumy přitom jednoznačně potvrzují, že každá barva má na organismus odlišný vliv. Červené světlo například způsobuje zvýšení krevního tlaku, tepu a agresivity, ale zároveň například tlumí migrénu. Jeho dlouhodobé působení ovšem způsobuje zeslabení buněčné stěny vedoucí až ke smrti buňky. Při modrém světle naopak tlak i tepová frekvence klesají a dostavuje se uvolnění, snížení úzkosti, ale i třeba ústup revmatických bolestí. Na barvě světla je také závislá účinnost celé řady enzymů.

Žárovka slunce nenahradí

Běžné žárovky ovšem produkují světlo s převahou žluté a červené barvy. Ty mají stimulační vliv a při dlouhodobém působení nás tak udržují v permanentnímu stresu, který způsobuje předčasnou únavu a další potíže. Zorničky očí se navíc trvale rozšiřují, což může vést ke vzniku zeleného zákalu. U zářivek zase prakticky chybí modré světlo, které je ve slunečním záření zastoupeno nejvíce. Spektrální složení se dokonce mění i v případě, že denní světlo pouze prochází přes okenní skla.

Nedostatek přirozeného světla tedy může mít rozsáhlé zdravotní důsledky. První řadě trpí naše oči, zvláště když hodně času trávíme před monitorem počítače. Jsou zarudlé, pálí a jejich únava často způsobuje bolesti hlavy a krční páteře. Dále to jsou poruchy růstu a hyperaktivita u dětí, osteoporóza, hormonální poruchy, sexuální dysfunkce či poruchy plodnosti.

Samostatnou kapitolu pak tvoří tzv. sezónní afektivní porucha (SAD), přezdívaná jako "zimní deprese" nebo "zimní blues". Ta se u postižených osob objevuje vždy na podzim a v zimě, a na jaře pak rychle mizí. Projevuje se nejen depresivními náladami, ale především pak zvýšenou únavou a potřebou spánku, nadměrnou chutí k jídlu (zvláště na sladké) a sníženou sexuální aktivitou.

Osvětlení, které je umělým ekvivalentem slunečního záření.

Řešením by samozřejmě bylo, kdybychom od základu změnili životní styl a většinu dne trávili na čerstvém vzduchu. Je tu ale i možnost, jak chybějící slunce téměř dokonale nahradit. Jde o tzv. plnospektrální osvětlení, neboli "zdravé světlo". Které se svým barevným složením blíží přirozenému slunečnímu záření. Na západ od našich hranic se běžně používá nejen v domácnostech, ale i v kancelářích, výrobních halách, školách a mateřských školkách. U nás je rozšířené zatím jen velmi málo, více se používá pouze při tzv. světelné terapii u pacientů trpících SAD.

Výzkumy přitom ukazují, že jeho vliv na zdraví je skutečně mimořádný. Nejen, že pomáhá předcházet zrakovým problémům, poruchám růstu, osteoporóze či hormonálním poruchám, ale také výrazně zvyšuje výkonnost, produktivitu práce a snižuje výskyt konfliktů na pracovišti.

Zvláště efektivně působí na děti. V roce 1973 se například v USA uskutečnila studie, v níž bylo ve dvou učebnách jedné školy nainstalováno plnospektrální osvětlení a v dalších dvou ponechány obyčejné zářivky. Výsledky byly jednoznačné: studenti ve třídách s běžnými zářivkami byli mnohem častěji hyperaktivní, unavení a nepozorní. Naopak u dětí ve třídách s plnospektrálním osvětlením došlo již po jednom měsíci k výraznému zlepšení chování, výkonnosti a studijních výsledků.

Nezbývá tedy než doufat, že i u nás se zdravé osvětlení brzy stane samozřejmostí.

Z dalších příznivých účinků plnospektrálního osvětlení ve srovnání s běžným osvětlením pak můžeme zmínit:

  • Snižuje únavu zraku (zejména při dlouhodobé práci s počítačem), zlepšuje ostrost vidění a zmírňuje některé oční vady a nemoci.
  • Výrazně zvyšuje schopnost soustředění a produktivitu práce, oddaluje nástup únavy, snižuje úrazovost a díky snížení agresivity omezuje výskyt konfliktů na pracovišti.
  • Umožňuje nezkreslené vnímání barev, což ocení například grafici, tiskaři či umělci.
  • Snižuje nejen výskyt sezónní afektivní poruchy, ale i dalších typů depresí.
  • Při použití v domácnosti usnadňuje ranní vstávání a urychluje regeneraci.

Zdravé světlo již vyzkoušela i řada lidí v ČR (zářivkové trubice, úsporní zářivky, žárovky i lampy byly instalovány např. v architektonických kancelářích, uměleckých ateliérech,mateřských školách i v domácnostech) a jejich zkušenosti se shodují se zahraničními poznatky. Někteří z uživatelů uvádí, že zpočátku si museli na nový typ světla zvykat, poté však začaly výrazně převažovat pozitivní pocity a někteří uživatelé dokonce začali vnímat běžné osvětlení rušivě.


  • Masmi
  • Ott-Lite
  • Nasli
  • Medisana
  • Blue Step
  • Nasli Vision Friendly
  • Organic