Moderní věda uznává hodnotu světla

Terapeutické využití světla je známo v mnoha kulturách již tisíce let. Ovšem jaké jsou účinky nedostatku světla (tzv. světelné deprivace)?

Nejspíš první zmínku v moderní vědecké literatuře, která se zabývá vlivem slunečního světla na normální lidský růst, najdeme v knize „Makrobiotika“, napsané v r. 1796 Hufelandem. Ten napsal: „Člověk se stává bledým, ochablým a apatickým, nedostává-li se mu světla, nakonec ztrácí veškerou životní energii, jak to můžeme pozorovat na smutných případech osob, které jsou dlouhou dobu zavřeny v temných žalářích.“

Umíte si představit, jak byste se cítili, kdyby každý den byl zamračený a bez sluníčka? Nebo kdybyste žili v zemi, kde každý rok je po několik měsíců tma? A což kdybyste byli nuceni strávit většinu života doma? A není to vlastně totéž, co většina lidí dělá a považuje za normální již od samého dětství? A není to náhodou právě důvod, proč mají lidí, kteří pracují uvnitř (v kancelářích apod.) často nadváhu, jsou bledí a chybí jim životní energie?

Odsoudili jsme snad sami sebe, svým životním stylem, žít jako vězni v moderních žalářích osvětlených umělými zářivkami?

Jak říká herec Tom Hanks ve filmu Joe vs.Vulkán: „Tyhle zářivky ze mne vysávají život!“

V novější době nositel Nobelovy ceny a objevitel vitaminu C, Albert Szent-Gyorgyi, také poznal, jak zásadně na nás světlo a barvy působí. Na základě své práce došel k závěru, že veškerá energie, kterou přijímáme, je nějakým způsobem odvozena od slunce.

Když totiž zkoumal proces fotosyntézy, pozoroval, že se sluneční energie nahromadí v rostlinách, které jsou následně konzumovány zvířaty i lidmi.

Podobnost zvířat a lidí tkví mimo jiné v tom, jakým způsobem získávají, přeměňují, skladují a využívají energii ze světla.

Szent-Gyorgyi také objevil, že mnohé enzymy a hormony, které napomáhají při zpracování této energie, jsou zbarvené a velmi citlivé na světlo. Ve skutečnosti, jsou-li stimulovány vybranými barvami světla, tyto enzymy a hormony často projdou molekulární změnou, která vyvolá i změnu jejich barvy. Tyto změny vyvolané světlem značně ovlivňují účinnost zmíněných enzymů a hormonů a způsobují i dynamické reakce uvnitř těla.

Z toho plyne poznatek, že určitá barva může být též indikátorem (čili ukazatelem) molekulární struktury nějaké hmoty.

Szent-Gyorgyi také tvrdí, že světlo, které dopadá na lidské tělo, může měnit základní biologické funkce, které jsou účastny procesu výroby pohonných látek pro tělo, látek, které nám dodávají životní sílu.

Má li barva a světlo na nás tak obrovský dopad, jaký asi může být dopad toho, že prožíváme náš život pod světlem, které je tak odlišné od toho slunečního?

Rozdíl bychom snad mohli přirovnat k tomu, když autu dodáváme běžný levný benzín nebo benzín prvotřídní vysokooktanový!

Ke srovnatelným závěrům došli i Martinek a Berezin v r. 1979. Zjistili totiž, že světlo a barvy mohou hrát nevšední roli v tom, jak efektivně budou enzymy regulovat biologickou aktivitu v těle. Přišli na to, že některé barvy dokáží stimulovat enzymy v těle až k účinnosti o 500% vyšší než je obvyklé, a že některé barvy umí zvýšit rychlost enzymatických reakcí, aktivovat či naopak deaktivovat určité enzymy a ovlivnit průnik některých substancí membránou buňky.

Všechna tato zjištění staví světlo do pozice velmi významného regulátoru mnoha biologických funkcí uvnitř těla.

Barva rovněž dokáže indikovat úroveň života člověka či stav vědomí. Věřím nejen v to, že světlo nás ovlivňuje, ale dokonce, že stav našeho vědomí určuje, jak světlo využijeme.

Stačí, uvědomíme-li si, jak člověk ztrácí svou přirozenou barvu je-li nemocen, či jak nám stud vžene „červeň“ do tváří.

Je tedy možné, že stav mysli v těchto případech mění naši schopnost přijímat, využít a vydávat světlo.

Lidské tělo je vyživováno jednak přímo, stimulací slunečním světlem, a jednak nepřímo, přijímáním potravy, pitím tekutin či dýcháním vzduchu, které byly vitalizovány (posíleny) energií ze slunečního světla.

Tato energie v první řadě působí na naše fyziologické aktivity a ovlivňuje i náladu, ale v poslední době se také ukazuje, že působí na naše tělo podobně, jako fyzické cvičení, a že výsledkem takového působení je zlepšená fyzická kondice.

Dr. Zane Kime ve své knize „Sluneční světlo“ tvrdí, že opakované vystavování slunci vede ke snížení klidové tepové frekvence, krevního tlaku, dechové frekvence, krevního cukru, stejně jako kyseliny mléčné v krvi, a naopak zvyšuje příliv energie, síly, výdrže, odolnosti vůči stresu a schopnost krve vázat kyslík.

Shrneme-li tato i další jim podobná zjištění učiněná i jinými uznávanými vědci a lékaři, zdá se být oprávněným tvrzení, že lidské tělo je skutečně živou fotobuňkou, která přijímá energii ze slunečního svitu.

Vzhledem k faktu, že světlo má zásadní vliv na vše živé a my vnímáme světlo očima, zdá se, že jejich jediným úkolem nebude pouze „vidět“.


  • Masmi
  • Ott-Lite
  • Nasli
  • Medisana
  • Blue Step
  • Nasli Vision Friendly
  • Organic