Léčivá moc světla

MEDUŃKA 7.2007
Autor Peter Sale

Nechte rostlinu pár dní bez světla a spolehlivě ji zabijete. Naproti tomu člověk může v naprosté tmě pobývat neomezenou dobu, a kromě toho, že nemůže používat zrak, se na první pohled nic vážného neděje. Ovšem jen na první pohled - ve skutečnosti je pro nás sluneční záření rovněž nepostradatelné a jeho nedostatek může mít vážné následky.
Naši předkové si důležitost Slunce uvědomovali velmi dobře. Mayové a Egypťané jej uctívali jako božstvo. Pro Kelty byl zimní slunovrat, oslava "návratu" Slunce, jedním z nejdůležitějších svátků. A Bible? Ta přeci začíná slovy: "Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá a tma byla nad propastí. I řek Bůh: Budiž světlo!" Také většina dnešních lidé si potřebu světla intuitivně uvědomuje. Zkuste si teď v zimě všimnout, když se po několika pošmourných dnech konečně objeví sluníčko, jak mu všichni automaticky nastavují obličeje.

Nezastupitelnost světla však již několik desetiletí potvrzují i vědci. Díky nim například víme, že opakované vystavování slunci vede ke snížení tepové frekvence, krevního tlaku či obsahu cukru v krvi a naopak zvyšuje příliv energie, výdrž, odolnost vůči stresu a schopnost krve vázat kyslík. A slepice, které mají možnost výběhu pod širým nebem, snášejí dokonce oproti svým "kolegyním" z velkochovů vejce s nižším obsahem cholesterolu.

Světelná brána v našich očích

A jakým způsobem vlastně světlo ovlivňuje pochody v našem těle? Bránu, kterou do něj proniká, představují oči. Ty jsou totiž nejen důležitým smyslovým orgánem (jejich prostřednictvím přijímáme více než 90 % informací o okolním světě), ale mají i přímé spojení s mozkem a celým tělem. Proto z nich můžeme nejen vyčíst spoustu informací o našem zdravotním stavu, fyziologických i emočních pochodech, ale rovněž jejich prostřednictvím ovlivňovat řadu procesů v těle. Dalším orgánem, který na světlo reaguje, je samozřejmě i naše pokožka.

Oči nejsou s mozkem spojeny pouze optickým nervem, který přenáší informace o vzhledu okolního světa. Z naší sítnice totiž vedou i další nervové spoje a to do dvou velmi důležitých oblastí - hypothalamu a epifýzy.

Hypothalamus řídí celou řadu zásadních procesů v organismu - autonomní nervovou soustavu, rovnováhu energie, hospodaření s tekutinami, krevní oběh, regulaci teploty, spánku a dýchání. Informace z něj se dále dostávají do hypofýzy, která reguluje funkci všech ostatních žláz s vnitřní sekrecí a prostřednictvím hormonů tak ovlivňuje většinu biochemických reakcí v organismu. Působení slunečního záření tak omezuje například vylučování stresových hormonů nadledvinkami (při použití světla s odlišným spektrem však jejich produkce naopak stoupá), a dokonce i inzulinu, který umožňuje přeměnu krevního cukru na zásobní polysacharidy.

Světlem je přímo ovlivňována i epifýza neboli šišinka, která je často nazývána "třetím okem" (u některých živočichů dokonce obsahuje zbytky buněk citlivých na světlo). Šišinka je důležitá především proto, že během temné fáze dne vylučuje melatonin, přezdívaný jako "spánkový hormon". Kromě toho ovlivňuje i růst, rozmnožování, krevní tlak, motoriku, imunitu či růst nádorových buněk.

Důkazem, že naše reakce na světlo nejsou pouze psychické, je i fakt, že u nevidomých není produkce melatoninu narušena - na rozdíl od lidí, jimž musely být z nějakého důvodu vyoperovány celé oči.

Přijdeme o schopnost rozmnožovat se?

Také vliv osvětlení na hormonální systém byl již jednoznačně prokázán celou řadou studií. Když například průkopník vědy o světle, Američan John Ott, po celý den nepřetržitě vystavoval ryby silnému zářivkovému světlu, přestaly zcela klást vajíčka. Po omezení osvětlení na osm hodin denně se ale jejich reprodukční schopnost opět obnovila. Stejných výsledků pak dosáhl i u dalších živočichů (činčil, norků, krys a jiných laboratorních zvířat). Lze proto předpokládat, že i stále častější výskyt neplodnosti v západní civilizaci má příčinu právě ve světelných podmínkách, které se významně liší od těch přirozených.

Zmiňovaný badatel ostatně vyzkoušel příznivé účinky slunce i na své vlastní osobě. Odmalička nosil kvůli zhoršenému zraku brýle a v dospělosti trávil hodně času v uzavřených místnostech s nedostatečným osvětlením. Postupem času začal trpět vážnými kloubními problémy, a dokonce musel při chůzi používat hůl. Rozhodl se proto léčit své problémy sluncem a odjel na zdravotní dovolenou na Floridu. Ačkoliv tam ale celé dny pobýval na slunci, žádné zlepšení se nedostavilo - po celou dobu totiž nosil na očích, buď sluneční, nebo dioptrické brýle. Po návratu z dovolené se mu ovšem jeho brýle rozbily a on musel strávit dva týdny bez nich. Přitom došlo k něčemu neuvěřitelnému: stav jeho kloubů se zlepšil natolik, že mohl odložit hůl. Příčinou jeho potíží totiž byl fakt, že celý život dopadalo do jeho očí světlo filtrované přes sklad brýlí, které pohlcovalo některé části jeho spektra. Tento výsledek Dr. Otta povzbudil natolik, že po zbytek života pokračoval ve sluneční terapii (samozřejmě bez brýlí). Nejen, že se mu potíže s pohybovým aparátem nikdy nevrátily, ale dokonce se mu zlepšil zrak natolik, že i ve vysokém věku používal brýle pouze na čtení velmi malých písmen.

Proč je nebe modré?

Sluneční světlo se nám sice jeví jako bílé, ve skutečnosti je však složeno ze záření o mnoha vlnových délkách. Pouze malou část jeho spektra můžeme vidět - pokud dojde například k rozkladu světla na dešťových kapičkách, vnímáme jej jako jednotlivé barvy duhy. Záření o kratší vlnové délce nazýváme ultrafialové. Lidským očím je neviditelné, ale někteří živočichové, například včely, jej dobře vnímají. Paprskům s delší vlnovou délkou pak říkáme infračervené. Vidět jej rovněž nemůžeme, ale vnímáme jej jako teplo.

Spektrální, čili barevné složení slunečního světa ovšem není stále stejné. V průběhu dne, kdy je slunce vysoko a jeho paprsky k nám proto procházejí nejtenčí vrstvou atmosféry, jsou nejintenzivnější barvy s krátkou vlnovou délkou, především pak modrá (intenzita světla totiž závisí nepřímo na vlnové délce). To je také důvod, proč nebe vnímáme jako modré. Rovněž UV záření, které má ještě kratší vlnovou délku, dopadá na zemský povrch nejvíce okolo poledního. Jak se ale slunce začíná sklánět k obzoru, musí světlo na cestě k nám překonávat stále silnější vrstvu atmosféry. Nebeská modř proto bledne a navrch získávají barvy s delší vlnovou délkou, které mají vyšší schopnost pronikat atmosférou. Proto se tedy nebe při západu barví do červena a zároveň výrazně klesá množství UV záření, které se k povrchu Země dostane.

Rozdíly jsou samozřejmě i mezi jednotlivými ročními obdobími - v chladných částech roku slunce nevystoupá tak vysoko nad obzor, a proto také zimní sluníčko díky nízkému obsahu UV paprsků prakticky neopaluje (pokud ovšem nejsme na horách, nad nimiž je vrstva atmosféry tenčí úměrně nadmořské výšce).

Barvy léčí i ubližují

Především ženy jistě znají následující situaci: Máte rádi určitou barvu, řekněme modrou, a proto ji preferujete i na oblečení. Pak se jednoho dne probudíte s touhou vzít si na sebe něco žlutého, zoufale se přehrabujete mezi modrými svetříky a máte pocit, že nemáte vůbec nic na sebe. Je to tím, že každá barva působí na organismu jinak a naše podvědomí dobře ví, která z nich nám v daný okamžik nejvíce prospěje.

Velkou moc barev potvrzuje i věda. Dr. John Ott například zjistil, že pokud osvítíme buňky červenými světlem, dochází k zeslabení jejich stěny končící až smrtí buňky. Ryby, které osvětloval růžovým světlem, zase začaly plodit výhradně samičí potomstvo. Vědci Martinek a Berezin také zjistili, že určité barvy mohou enzymy, které regulují většinu procesů v organismu, stimulovat až k 500x větší účinnosti.

Pokud například trpíte únavou a nedostatkem energie, je pro vás červená požehnáním. Zároveň ovšem počítejte s tím, že vám též způsobí vzrůst tepu, tlaku, napětí a agresivity. Modrá, která se nachází na druhém konci spektra, má opačné účinky: zmírňuje svalové napětí, napomáhá regeneraci, snižuje tlak i tep a zmírňuje úzkost. Příliš vitality vám ovšem nedodá.

Žlutá vám podobně jako sluníčko dokáže zvednout náladu, dodat sebevědomí a také povzbudit trávení. Pokud je jí ale příliš, zvyšuje podráždění. V domácnostech, které mají dožluta laděnou kuchyň, prý dokonce častěji dochází k partnerským rozepřím. Růžová se zase v USA s úspěchem používá k tlumení agresivity vězňů. Pokud je výtečník "uklizen" do růžové místnosti, během necelých tří vteřin u něj dojde ke zklidnění a poklesu svalového napětí. Ložnice vyvedená v růžové barvě naproti tom není ideální volbou - sice by mohla váš protějšek přimět k častějším projevům něhy, ale zároveň by v něm utlumila většinu projevů vášně a snížila jeho plodnost.

Barevné světlo se dokonce i přímo využívá k léčbě řady chorob - modré například pomáhá léčit revmatismus, červené zase ulevuje při migrenózních záchvatech.

Blahodárné účinky na organismus ovšem mají i očím neviditelné složky spektra. Infračervené záření například dokáže pronikat hluboko pod kůži, kde prohřívá tkáně, zvyšuje průtok krve a podporuje vylučování toxinů z organismu. Pro tělo je však nezbytné i záření ultrafialové - i ono má na zdraví řadu pozitivních účinků, které vysoce převažují nad těmi negativními (viz rámeček).

Když se tělu stýská po slunci

Lidský organismus se po tisíce let evoluce přizpůsoboval každodennímu působení všech vlnových délek slunečního záření. Dnes ovšem trávíme většinu času v uzavřených místnostech osvětlených buď umělým osvětlením se zcela odlišným spektrálním složením, nebo denním světlem, které je v důsledků průchodu přes okenní tabulky o řadu vlnových délek ochuzeno. A víme-li, jak výrazně na nás působí jednotlivé barvy, můžeme si snadno představit, jak taková nevyváženost světelného spektra dokáže ovlivnit křehkou rovnováhu organismu.

Ideální řešení tohoto problému by samozřejmě představoval dostatečný pobyt na slunci. To je však pro většinu z nás jen těžko splnitelný sen. Jako velmi nadějná alternativa se tak jeví především tzv. zdravé, neboli plnospektrální osvětlení. Představuje zatím nejlepší známý způsob osvětlení nejen pro domácnosti, ale i prostory, kde je potřeba přesně zobrazovat barvy, a také pro školy a mateřské školky. Řada výzkumů totiž prokázala, že má vysoce pozitivní vliv na zdraví a studijní výsledky dětí.

Jedna z těchto studií například proběhla v USA již v roce 1973. Ve dvou učebnách jedné školy byly nainstalováno plnospektrální osvětlení, v ostatních třídách byly ponechány standardní zářivky. Výsledky byly ohromující: Studenti ve třídách osvětlených obyčejnými zářivkami byli daleko častěji hyperaktivní, unavení, podráždění a nepozorní. Naopak žáci v učebnách s plnospektrálním osvětlením vykazovali už po měsíci viditelné zlepšení chování a také studijních výsledků. Nejvýraznějších pokroků přitom dosahovaly děti trpící hyperaktivitou a poruchami učení, jako je například dyslexie. Nečekaným bonbónkem byl pak fakt, že v pokusných třídách se snížila kazivost zubů o celou jednu třetinu!

Osvětlení pro vaše zdraví

Účinky plnospektrálního osvětlení na lidský organismus ve srovnání s běžným osvětlením jsou skutečně ohromující:

  • omezuje únavu a pálení očí, a zmírňuje některé oční vady
  • slouží jako prevence očním vadám i nemocem
  • snižuje produkci stresových hormonů a omezuje tak negativní účinky dlouhodobého vypětí
  • oddaluje nástup únavy, urychluje regeneraci, zvyšuje výkonnost a produktivitu práce, snižuje úrazovost na pracovištích
  • snižuje riziko osteoporózy a srdečně cévních chorob
  • léčí sezónní afektivní poruchu (viz následující strana)
  • pomáhá při léčbě sexuálních poruch a zmírňuje premenstruační syndrom
  • má pozitivní vliv i na zvířata (např. jako osvětlení terárií), podporuje růst a zvyšuje výnosy rostlin.

Americký badatel Orie Bachechi navíc tvrdí, že pokud celospektrálním zdrojem osvítíme obyčejnou vodu, dochází ke změně její struktury, takže se podobá vodě v membránách zdravých buněk, která je odlišná než v buňkách nemocných, zejména rakovinných. Světlo navíc vodě dodá energii, která se pak při pití a vaření přenáší i na člověka.

Posvítíme si zdravě i u nás?

Na západ od našich hranic se plnospektrální osvětlení používá stále častěji jak v domácnostech, tak i na pracovištích. Zaměstnavatelé totiž zjišťují, že se jim investice do zdravého osvětlení bohatě vrací - prokazatelně totiž snižuje nemocnost a zvyšuje produktivitu práce. Mnozí z nich také popisují zajímavý jev: protože zaměstnanci osvětlení vnímají jako příjemné, mnohem častěji v práci přesčas, aniž by si tuto skutečnost uvědomovali. Pozitivní zkušenosti s plnospektrálním osvětlením popisují rovněž učitelé všech typů škol. Pochvalují si především fakt, že jsou děti klidnější a lépe se soustředí na výuku. A v neposlední řadě jej oceňují pracovníci tiskáren, grafických studií či uměleckých ateliérů - nejen, že se lépe soustředí na drobné detaily, ale především mohou zcela nezkresleně vnímat barvy (viz obrázek). Navíc se ukazuje, že lidé, kteří jej začali používat, považují za nepříjemné, pokud se mají vrátit zpět k běžnému osvětlení.

Plnospektrální osvětlení lze již zakoupit i v české republice, k běžnému sortimentu obchodů však zatím bohužel nepatří (dostanete jej např. na www.zdravesvetlo.cz). Přesto si i zde nachází stále více vyznavačů a v současnosti probíhá i rozsáhlý výzkum jeho zdravotních účinků (o jeho výsledcích vás budeme informovat). Máme tedy velkou naději, že i u nás se plnospektrální osvětlení brzy stane běžnou výbavou domácností i pracovišť.

Blahodárné sluneční lázně

Když se řekne "sluneční lázně", možná vám naskočí představa prvorepublikových šviháků a filmových hvězd, jak se na terase luxusního domu vystavují hřejivým paprskům - tedy něco sice příjemného, ale bez valného efektu. Opak je ovšem pravdou: "koupel" ve slunečním světle má na naše tělo skutečně blahodárné účinky.

Americký lékař Zane Kime ve své knize "Sunlight" uvádí široký výčet oblastí, v nichž slunce příznivě působí na zdraví. Zde jsou některé z nich:

Nemoci srdce a cév

Řada studií prokázala, že slunce má vliv na metabolismus cholesterolu a dokáže nejen snížit jeho obsah v krvi v průměru o 13%, ale rovněž i redukovat již vzniklé usazeniny v cévách. Kromě zlepšuje schopnost krve přenášet kyslík a způsobuje pokles krevního tlaku - v průměru o 6 mm Hg u systolického a 8 mm Hg u diastolického. U některých pacientů byl dokonce naměřen pokles tlaku až o 40 mm Hg.

Diabetes

Sluneční světlo zvyšuje tvorbu enzymů, které řídí přeměnu krevního cukru na zásobní polysacharid glykogen, a zároveň zlepšuje využití cukru buňkami. Pobyt na slunci proto způsobuje výrazný pokles obsahu glukózy jak v krvi, tak i v moči.

Infekční nemoci

UV paprsky snižují obsah bakterií ve vzduchu (až o 70%) i vodě a zabíjejí bakterie i v hlubokých vrstvách pokožky. Působení slunečního záření navíc zvyšuje v krvi obsah lymfocytů, fagocytů a gama globulinů, což jsou buňky zajišťující imunitní reakci proti bakteriím, virům a dalším cizorodým organismům. V zimních měsících např. desetiminutové působení UV záření 3x týdně sníží nebezpečí nemocí z nachlazení až o 40 %.

Rakovina

Celá řada studií prokázala, že čím dále od rovníku, tím je mezi lidmi vyšší procento nádorových onemocnění. Sluneční záření totiž zlepšuje využití kyslíku tkáněmi, což zpomaluje růst nádorů, které jsou na vyšší koncentrace kyslíku citlivé. Dále zvyšuje v krvi obsah lymfocytů, které vylučují tzv. interferony s protirakovinným účinkem, a zároveň rozkládá látku jménem CAMP, která lymfocytům znemožňuje ničit nádorové buňky.

Osteoporóza

UV paprsky umožňují v pokožce syntézu vitaminu D. Ten je přitom nezbytný pro optimální metabolismus vápníku, jehož nedostatek vede ke vzniku osteoporózy či poruchám růstu u dětí.

Stres

V uzavřených místnostech, zvláště, jsou-li vybaveny klimatizací, převažují v ovzduší pozitivně nabité ionty, které způsobují bolesti hlavy a snižují odolnost organismu vůči stresu. Slunce při průchodu atmosférou způsobuje vznik negativně a pozitivně nabitých iontů v optimálním poměru, což pomáhá stres redukovat.

Kožní choroby

Sluneční záření má prokazatelně léčivý efekt na řadu kožních nemocí, jak jsou lupenka, ekzémy či akné. V rozumné míře také zvyšuje pružnost pokožky a snižuje tvorbu vrásek a strií.

Detoxikace organismu

UV složka slunečního záření zvyšuje tvorbu enzymů, které dokáží naše tělo zbavit škodlivých chemických látek, včetně těžkých kovů.

Sexualita a plodnost

Vyvážené působení slunečního záření a tmy (během spánku) je důležité pro rovnováhu hormonů, včetně těch pohlavních. V západním světě, kde lidé tráví mnohem méně času venku, tak například dochází u dětí k dřívějšímu nástupu puberty, u žen se častěji vyskytují poruchy menstruace a u obou pohlaví sexuální dysfunkce a poruchy plodnosti.

Nebojte se UV záření!

"Chcete na sluníčko? Pak jedině se slunečními brýlemi a mohutnou vrstvou opalovacího krému!" Podobná varování slýcháme často, obsahují však jen část pravdy. UV záření může ve vysokých dávkách poškodit naše oči či způsobit rakovinu kůže, zároveň je však pro naše zdraví zcela nezbytné.

Všechny složky slunečního záření jsou totiž pro život na zemi stejně důležité a UV záření není výjimkou. Britský vědec John Marsal například prokázal, že je nezbytné pro správné dělení buněk očních receptorů a jeho nedostatek proto může vést ke vzniku řady degenerativních očních onemocnění. Spálení kůže sice poškozuje DNA kožních buněk a může tedy přispět ke vzniku rakoviny kůže, osoby, které tráví hodně času pod umělým osvětlením (například úředníci v kancelářích), jsou však touto chorobou ohroženi dvakrát více než lidé pracující venku. Nekvalitní zářivky jsou totiž zdrojem radiace, která se spolupodílí na vzniku zhoubných nádorů. Existuje navíc celá řada výzkumů, které souvislost mezi sluněním a kožním melanomem zpochybňují.

Některé studie dokonce naznačují, že UV záření může léčbu zhoubných nádorů podporovat. Dr. John Ott se například zúčastnil experimentu, při němž bylo patnácti pacientům s rakovinou doporučeno, aby co nejvíce pobývali na slunci, nenosili přitom sluneční ani dioptrické brýle a pokud možno se vyhýbali umělému osvětlení a televizi. U čtrnácti z nich následně došlo k zastavení šíření choroby (ten patnáctý ovšem nerespektoval doporučení nenosit brýle) a u několika dokonce k výraznému zlepšení stavu.

UV záření má navíc řadu pozitivních účinků na zdraví: ničí bakterie, podporuje imunitu, zvyšuje výkonnost srdce, umožňuje syntézu vitaminu D, podporuje hormonální rovnováhu, či pomáhá léčit kožní choroby.

Při ochraně před sluncem je proto třeba řídit se především zdravým rozumem. Vydat se k moři či na lyžovačku do Alp bez opalovacího krému a slunečních brýlí je samozřejmě hazard se zdravím. Každodenním používání obojího ovšem svému zdraví neprospějeme o nic více.

Léčbu sluncem dávkujte opatrně

Rozhodli jste se vyzkoušet na vlastní kůži, jestli je léčba slunečními paprsky skutečně tak účinná? Zde jsou zásady, které je třeba dodržovat.

  • Optimální dobu sluneční lázně nelze obecně stanovit. Záleží nejen na vašem fototypu (světlí lidé se spálí rychleji), ale i na ročním období, vzdálenosti od rovníku, nadmořské výšce či prostředí, ve kterém se nacházíte. Například sníh odráží zpět 85% UV paprsků, takže dávku, která dopadne na vaši pokožku, téměř zdvojnásobí (písek odrazí 17 %, a tráva 2,5%). Zpočátku proto volte raději kratší dobu (třeba jen 1-2 minuty), postupně ji můžete prodloužit. Optimální frekvence je 3 - 4 týdně.
  • V žádném případě nesmí dojít ke spálení pokožky, zvyšujete tím riziko rakoviny kůže!
  • V zimě, kdy je slunce nízko nad obzorem, dopadá na zemský povrch málo UV paprsků. Optimální doba pro sluneční lázeň je proto kolem poledního. Naopak v létě volte raději časné ranní hodiny.
  • Opalovací krémy propouštějí na pokožku jen část slunečních paprsků a snižují tak jejich léčivé účinky. Ty, které obsahují kyselinu para-amino benzoovou, mohou navíc podle posledních výzkumů ničit DNA buněk. Používejte je proto jen v případech, že musíte na slunci pobývat delší dobu, nikoliv při sluneční lázni.
  • Vhodné nejsou ani brýle, které mění spektrální složení světla vstupujícího do očí. Platí to nejen pro brýle sluneční, ale i dioptrické (včetně kontaktních čoček). Pokud vás slunce příliš oslňuje, použijte klobouk či kšiltovku - omezíte tím množství dopadajícího světla, aniž byste změnili jeho spektrální složení.
  • Vystavujte slunci co největší část pokožky - textilie rovněž filtrují určité vlnové délky světla.
  • Pokud sluneční lázeň zkombinujete s tělesným cvičením, pozitivní účinky obojího se znásobí.
  • Pocení nevadí -naopak urychluje vylučování škodlivin z těla. Pot navíc obsahuje látku, která pohlcuje škodlivé složky slunečního záření.
  • Působením UV paprsků vznikají v pokožce volné radikály, které mohou poškozovat DNA buněk a kolagenní vlákna. Sluneční lázeň je proto vhodné doplnit užíváním antioxidantů, které volné radikály ničí (např. vitaminy C, A a E, selen či hydroxytyrosol z oliv - nejsilnější přírodní antioxidant).

Počítač: zlo pro vaše oči?

Máte po dlouhodobém zírání do monitoru oči suché, podrážděné a unavené? Nejste sami - podle výzkumů Americké optometrické asociace si na podobné potíže stěžuje až 75 % uživatelů počítačů. Co proti tomu můžete dělat?

Práce na PC je pro oči velmi namáhavá. Čteme-li text na papíře, náš pohled směřuje dolů a víčka jsou přivřená. Při pohledu do monitoru se ovšem díváme přímo před sebe, oči jsou široce rozevřené a dochází k jejich rychlejšímu vysychání. Zvýšená únava a podráždění očí navíc postupně vede i ke zhoršenému soustředění, bolestem hlavy a krční páteře a dalším potížím.

Negativní roli přitom hraje i nevhodné osvětlení pracoviště. Obyčejné žárovky totiž produkují světlo s převahou žluté a červené barvy, které oči nadměrně dráždí a časem způsobují trvalé rozšíření zorniček. Důsledkem je pak nejen únava a zhoršování zraku, ale i zvýšené riziko vzniku zeleného zákalu. Většina zářivek zase nesvítí, ale velice rychle bliká, což oči rovněž nadměrně dráždí.

Co tedy můžete pro své oči udělat?

  • 1) Dělejte kratičké přestávky (alespoň každých 5 minut) - tím nejen ulevíte očím, ale podle amerických vědců rovněž zvýšíte produktivitu své práce až o 13 % (takže vás nikdo nemůže obvinit, že se flákáte).
  • 2) Zvlhčujte zrak - můžete používat speciální kapky, stejného efektu však dosáhnete i častým rychlým mrkáním.
  • 3) Zvolte vhodné osvětlení - ideální volbou jsou tzv. zdravé, neboli plnospektrální zdroje, které poskytují světlo velmi podobné přirozenému záření. Ty nejenže zmírňují únavu a podráždění očí, ale rovněž mají blahodárný vliv na některé oční vady.
  • 4) Uspořádejte si pracoviště - monitor by měl být přímo před vámi (nikoliv na straně), ve vzdálenosti alespoň 50 cm a v takové výšce, aby byl horní řádek obrazovky ve výši vašich očí. Ulevíte nejen zraku, ale i krční páteři.

Příroda místo fitka

Potřebujete zhubnout nebo zlepšit svoji fyzickou kondici? Pak namísto do fitka zajděte cvičit do přírody. Nejenom, že ušetříte za permanentku, ale navíc svého cíle dosáhnete mnohem snáze.

Atleti ve starém Řecku necvičili nazí z důvodů exhibicionismu. Už tehdy si totiž lidé všimli, že sluneční záření (konkrétně jeho ultrafialová složka) výrazně zvyšuje výkonnost svalů, na něž dopadá.

Přirozené světlo však má i další příznivé účinky: Podstatně zlepšuje přenos kyslíku krví, čímž napomáhá nejen zlepšení fyzické kondice, ale také zvyšuje příznivý dopad fyzické aktivity na stav srdečně cévního systému a výkonu mozku. Dále usnadňuje přeměnu krevního cukru na zásobní polysacharid glykogen, na jehož celkovém množství je závislá výkonnost ve vytrvalostních sportech. Rovněž podporje vylučování škodlivin a zplodin metabolismu (například kyseliny mléčné), čímž urychluje regeneraci. Sportovci, kteří trénují převážně venku, navíc méně často trpí potížemi pohybového aparátu a dalšími zdravotními problémy.

A v neposlední řadě slunce pomáhá i při snižování váhy. Lidé, kteří často pobývají venku, totiž mají výrazně vyšší podíl svalové hmoty, i když se pohybu věnují jen minimálně. A protože svalová tkáň má i v klidu mnohem vyšší energetickou spotřebu než zbytek těla, daří se jim hubnout mnohem snáze.

K dosažení těchto účinku je ovšem potřeba sportovat venku bez brýlí (nejen slunečních, ale i dioptrických či kontaktních čoček), a zároveň nechat co největší plochu pokožky nezakrytou oděvem. Pokud to není možné (např. v zimě), volte raději přírodní materiály, které ve srovnání s umělými propouštějí větší procento slunečního záření.

SAD: stesk po africké domovině

Naši dávní praprapředkové byli v africké kolébce lidstva vystaveni vysokým dávkám slunečního záření a téměř konstantní délce dne. Když se pak někteří z nich rozhodli pro pouť na sever, čekala tam na ně nástraha v podobě krutých zim s nedostatkem slunečního záření. My sice už dnes nemusíme bojovat v závějích o přežití, jedno neblahé dědictví si ale s sebou neseme dodnes. Jmenuje se SAD, neboli sezónní afektivní porucha.

Sezónní afektivní poruchu většinou známe pod názvem "zimní deprese". Objevuje se výhradně na podzim a v zimě, kdy je nízká úroveň slunečního záření, a na jaře rychle mizí. Projevuje se především následujícími příznaky:

  • častý výskyt depresivních nálad
  • zvýšená únava a úbytek energie
  • zvýšená potřeba spánku a problémy s ranním probouzením
  • výrazně snížená chuť na sex
  • nutkavá chuť k jídlu, zejména na sladké, často vedoucí k nadváze

Ženy SAD trpí častěji než muži, velice ohroženy jsou však i děti.

A jak vlastně SAD vzniká? Hlavní úlohu přitom hraje hormon melatonin, který je vylučován epifýzou převážně v noci. Má výrazně tlumivý vliv na nervovou soustavu a tím umožňuje tělu dostatečný odpočinek během spánku. Jasné ranní světlo pak jeho syntézu ukončuje. Nedostatek slunečního záření na podzim a v zimě ovšem vede k tomu, že tělo neumí produkci melatoninu zcela zastavit a nervová soustava se tak stále nachází v jakémsi útlumu, což u citlivých lidí vede ke vzniku SAD.

Podla George Brainarda, PhD., profesora neurologie na Jefferson Medical College, je přitom pro ukončení tvorby melatoninu důležitá zejména modrá část světelného spektra. Běžné zdroje světla však tuto vlnovou délku prakticky neprodukují. V jejich světle naopak převažuje žlutá a červená barva, které mají na mozek stimulační vliv, udržují nás v permanentím stresu a tím problém ještě zhoršují. Kromě toho navíc obvykle produkují světlo s nedostatečnou intenzitou (obvykle 50-250 luxů, zatímco k ukončení produkce malatoninu je zapotřebí minimálnně 2500 luxů).

Základem léčby SAD je tzv. světelná terapie, která zabírá až u 80 % pacientů. Spočívá v každodenní, nejlépe ranní aplikaci silného plnospektrálního světla (např. pomocí přístroje HappyLite). U lehčích forem SAD pak většinou postačuje používání plnospektrálních světelných zdrojů v zaměstnání a domácnosti (zvláště vhodné je umístit je do ložnice a koupelny, kde výrazně usnadňují ranní vstávání).

Jak nenaletět při nákupu zdravého světla?

V České republice doposud neexistuje žádná norma pro tzv. zdravé, čili plnospektrální zdroje světla. Základní plnospektrální světelné zdroji jsou plnospektrální žárovky,trubicové zářivky,kompaktní úsporné zářivky a lampy s plnospektálními zářivkami. Abychom se tedy vyhnuli nákupu nekvalitního výrobku, je důležité dodržovat následující rady.

1) Zajímejte se o barvu

Je na obalu výrobku napsáno, že poskytuje všechny barvy světelného spektra? To ovšem dělají i obyčejné zářivky i zářivky. Důležité je, zda jsou jednotlivé barvy zastoupeny ve správných poměrech. Plnospektrálnímu, čili zdravému osvětlení odpovídá například následující označení: "true color", "daylight spektrum", "fullspectrum", "natural spektrum" a v češtině "denní bílá plnospektrální".

2) Dejte na řeč čísel

Důležité jsou především dvě hodnoty. První je index CRI (v EU někdy označovaný jako Ra), který vyjadřuje procentuelní podobnost se slunečním světlem (to má CRI 100). Za plnospektrální zdroje jsou považovány ty, které mají hodnotu CRI vyšší než 90 (u obyčejných zářivek se CRI pohybuje kolem 60). Druhým faktorem je tzv. teplota chromatičnosti (Correlated Color Temperature), která by měla být od 5 500 do 6 500 K, u kompaktních zářivek malých výkonů až 7200 K. Na výrobcích prodávaných v ČR tyto hodnoty uvedeny být nemusejí. Obvykle ale platí, že pokud světelný zdroj těchto hodnot dosahuje, výrobce se s tím rád pochlubí.

3) Pátrejte po zemi původu

Ve světě existuje jen několik výrobců plnospektrálních zdrojů a platí,že nejkvalitnější se vyrábějí v Evropské unii nebo v USA.

4) Pozor na "výhodné" ceny

Vývoj i výroba zdravého světla jsou technicky náročné a jejich cena je proto vyšší než u běžných zdrojů. Ceny plnospektrálních trubicových zářivek se v západní Evropě pohybují mezi 12-25 Euro a kompaktních plnospektrálních zářivek 20-25 Euro. Výrazně levnější cena proto většinou znamená nižší kvalitu výrobku.


  • Masmi
  • Ott-Lite
  • Nasli
  • Medisana
  • Blue Step
  • Nasli Vision Friendly
  • Organic