Pesticidy narušující funkci hormonů

Pesticidy narušující funkci hormonů

Zpracoval Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA

České zemědělství každoročně spotřebuje statisíce tun několika typů pesticidů, které narušují fungování hormonů. Vědci se domnívají, že právě ony a některé další chemické látky s podobnými účinky mohou být příčinou řady varovných zdravotních trendů včetně rapidně se snižující kvality spermatu i rostoucího počtu případů určitých druhů rakoviny a vývojových vad. Znepokojení vyvolává především zjištění, že účinkují při daleko nižších koncentracích, než jaké se doposud považovaly za toxické.

Tento informační list stručně shrnuje hlavní vědecké poznatky o účincích pesticidů, které patří mezi tzv. endokrinní disruptory - látky, jež narušují funkci hormonů.

Účinky na lidské zdraví

Lékaři se domnívají, že právě chemické látky narušující funkci hormonů jsou příčinou některých varujících zdravotních trendů, především rapidně se snižujícího množství lidských spermií a naopak prudce rostoucího počtu případů několika druhů rakoviny a vývojových poruch, většinou souvisejících s rozmnožovacím ústrojím [13] [14].

  • Znepokojení vyvolává především snižující se kvalita spermatu. Série rozsáhlých studií, které statisticky analyzovaly výsledky z 30.-90. let, ukázala, že množství spermií se během pěti desetiletí snížilo asi o 40 % [15] [16] [17]. Původní výzkum vyvolal rozsáhlé diskuse, ale další práce jej potvrdily. Vědci soudí, že příčinou může být narušení vývoje varlat zárodku v těle matky, a to právě účinkem endokrinních disruptorů [13].
  • Počet případů rakoviny varlat, nejčastějšího druhu zhoubného bujení u mladých mužů [18], se v průmyslových zemích ve věkové kategorii do 50 let zvyšuje o 2-4 % ročně [19]. Přibývá také případů karcinomu prsu [20]. Známé příčiny zřejmě způsobují pouze 30-50 % tohoto trendu [20]. Za zbytek mohou nést odpovědnost právě pesticidy a další látky narušující účinek hormonů [21].
  • Přibývá různých vývojových poruch pohlavních orgánů mužů i žen [22].

V žádném z těchto případů není jisté, zda příčinou jsou právě chemické látky narušující účinek hormonů. Známé mechanismy působení, laboratorní experimenty a zkoumání divokých zvířat, ale také výsledky u různých skupin lidí však toto podezření podporují.

  • Průzkum mezi členy dánského sdružení ekologických zemědělců zjistil, že ve srovnání s různými skupinami dělníků mají v průměru podstatně více spermií [23]. K podobným závěrům došly i výsledky testů, které tyto sedláky srovnávaly se vzorkem zaměstnanců letecké společnosti, reprezentujícím běžnou populaci (mechanici, úředníci, stewardi, počítačoví technici). U farmářů, kteří minimálně čtvrtinu svého jídla vaří z biopotravin, byla naměřena o 43 % vyšší koncentrace spermatu [24].
  • Studie ve Španělsku ukázala, že počet případů chlapců s vývojovou poruchou, při které varlata během embryonálního vývoje zůstala v břišní dutině, stoupá v jednotlivých obcích s místní spotřebou pesticidů [25].
  • Srovnání mexických matek ukázalo, že čím více mají DDE v mateřském mléce, tím kratší dobu mohou kojit [26].

Účinky při nízkých dávkách: Znepokojující je, že tyto chemické látky mohou hormony narušovat při nesrovnatelně nižších dávkách, než jaké se doposud považovaly za škodlivé.

Asi nejlépe je tento problém prozkoumán u bisfenolu A, plastu používaného v konzervách, jako součást zubních plomb či materiálu k výrobě umělohmotných dětských lahví. Laboratorní pokusy odhalily, že u potkanů vystavených účinku této látky docházelo k poškození zdraví (abnormálnímu růstu prostaty) už při dávce 25 000násobně nižší, než byla doposud považována za zcela bezpečnou [5]. Tato koncentrace odpovídá množství, které se do lidského těla může běžně dostat z obyčejné zeleninové konzervy [27]. Další studie při podobně nízkých koncentracích zjistily také další vady - sníženou hmotnost nadvarlete [28] či nepřirozeně posunutý začátek puberty [29].

Ovšem zdravotní poškození při extrémně nízkých dávkách byla zaznamenána i u zvířat vystavených různým druhům pesticidů: vinclozolinu [30], atrazinu [31], endosulfanu [32], lindanu [33] [34] a DDT [34].

Působení směsí: Navíc se většina analýz zabývá pouze účinky jediné látky. Ale lidé nejsou laboratorní zvířata, která dostávají čistou vodu i potravu s přesně změřenými dávkami jediné vybrané chemikálie. Ve skutečném životě jsou vystaveni působení nejrůznějších pesticidů i dalších sloučenin zároveň. Ukazuje se, že takové směsi mohou dohromady působit nepředvídatelně.

Kombinace deseti pesticidů, kterou zkoumali experti na bostonské Tuftsově univerzitě, napodobuje funkci estrogenů, ženských pohlavních hormonů, už při dávkách desetinásobně nižších, než kdyby se jednalo o každou látku zvlášť. [35]. Dokonce směs běžných koncentrací atrazinu, aldicarbu a dusičnanů, jež odpovídají znečištění podzemních vod v řadě amerických zemědělských regionů, mění u laboratorních myší hmotnost těla, hladinu hormonů štítné žlázy i míru agresivity [36].

Rostlinné estrogeny: Chemické společnosti své výrobky někdy hájí argumentem, že řada různých plodin obsahuje přírodní látky, které napodobují estrogeny (tzv. fytoestrogeny), a že touto cestou se tedy do těla dostává nesrovnatelně více škodlivých sloučenin než třeba z pesticidů. Hodně jich obsahuje například sója.

Fytoestrogeny však se syntetickými nelze vůbec srovnávat. Jde o úplně odlišné látky. Člověk je jim vystaven už milióny let a tělo si během evoluce postupně vyvinulo mechanismy, kterými je dokáže rychle rozložit a vyloučit [37]. Navíc má v záloze i další ochranu: pokud by se některé fytoestrogeny dostaly do krve, snadno se zde vážou na krevní bílkoviny, což jim znemožní účinkovat. Pesticidy a další umělé sloučeniny tuto vlastnost nemají.

Dokonce se ukazuje, že některé fytoestrogeny paradoxně pomáhají chránit proti rakovině. V regionech, kde jich potraviny obsahují nejvíce, zaznamenávají nízký výskyt zhoubných národů [38].

Toxické a hormonální účinky pesticidů

Že řada pesticidů může vážně poškodit zdraví, není žádnou novinkou. Lékaři už dlouho znají rizika chemických postřiků, včetně otrav přímo zasažených lidí, karcinogenity (rakovinotvornosti), poškození nervové soustavy či kůže [1]. Často však působí až při větších dávkách, takže postihují hlavně zemědělské dělníky nebo lidi žijící v silně kontaminovaných venkovských regionech.

To ovšem platí pouze pro klasické toxické účinky pesticidů - nikoli pro účinky hormonální. Hormony jsou speciální chemické látky, které v lidském organismu působí jako signály upozorňující jednotlivé buňky, co mají dělat. V těle řídí mnoho důležitých procesů včetně rozmnožování, vylučování či krevního oběhu. Zároveň hrají klíčovou roli při vývoji lidského zárodku. Velmi malá, přesně dávkovaná, cílená, načasovaná a vzájemně koordinovaná množství těchto látek určují například správné formování mozku a pohlavních orgánů dítěte v těle matky.

V posledních několika letech vědci zjistili, že některé pesticidy funkci hormonů různými způsoby narušují:

  • imitují hormony v těle - DDT, endosulfan i další pesticidy napodobují estrogeny, ženské pohlavní hormony;
  • blokují funkci hormonů - třeba vinclozolin, linuron a DDE (hlavní produkt rozkladu DDT) brání buňkám, aby přijímaly signály mužských pohlavních hormonů, androgenů;
  • · brání tvorbě hormonů nebo jejich přirozenému rozkladu - například atrazin v mozku narušuje tvorbu gonadoliberinu, hormonu nepřímo kontrolujícího vylučování pohlavních hormonů [2].

Mezi tzv. endokrinní (systém hormonů se také nazývá endokrinní soustava) disruptory patří vedle některých pesticidů rovněž polychlorované bifenyly, dioxiny, ftaláty, bisfenol A (viz níže) a další látky [2].

www.biomonitor.cz


  • Masmi
  • Ott-Lite
  • Nasli
  • Medisana
  • Blue Step
  • Nasli Vision Friendly
  • Organic