Věda a děrované brýle

Technologie děrování není ani zdaleka objevem nejnovější doby. Staří Číňané již v 5. století př. n. l. zjistili, že světlo, které prochází skrz velmi malé dírky, vytváří fantastické obrázky na pozadí, na které dopadá. Velký řecký filozof Aristoteles ( 384 až 322 př. n. l. ) založil na tomto vědění principy vytváření obrazů pomocí dírek. První skutečná aplikace přišla až o celé jedno tisíciletí později, tehdy, když Alhazen ( Ibn Al-Haytham ) využil tohoto principu a vynalezl děrovaný přístroj, malou světelnou krabičku, ve které světlo procházející skrz malé dírky na její přední straně, vytvářelo obrázky na její zadní straně. Myšlenka zachycení obrázku zaujala i vzdělance renesanční Evropy, kteří ji dále rozvíjeli a vynalezli zařízení známé jako „camera obscura“, v němž se vytvářely obrázky i za pomoci malých optických čoček.

Podobná technologie se využívá už celá staletí. Existují důkazy o tom, že například Eskymáci si vyráběli jednoduchou variantu děrovaných brýlí za použití tkaniny, a dřeva s úzkými štěrbinami. Po celá staletí si tak chránili zrak před prudkým zářením slunečních paprsků, které je umocněno odrazem od sněhu a ledu. Ve dvacátém století se začaly objevovat první typy děrovaných brýlí, které si mohl kdokoliv pořídit. Tyto prototypy nebyly ovšem příliš atraktivní, byly těžké a nepohodlně se nosily. Teprve vývoj nových materiálů, laserů a výrobních metod vedl k vývoji dnešní podoby děrovaných brýlí.

Zmiňované technologie jsou využívány i v medicíně k měření ostrosti zraku a zjišťování refrakčních zrakových vad. Oftalmologové využívají děrovaného zařízení, které měří rozsah ostrosti vidění na stupnici 20/20 a 20/50, a také k určování rozsahu refrakční vady u pacientů ( měřené dioptriemi ). Toto zařízení je založeno na využití malé dírky, která se přidrží velmi blízko k oku pacienta, a funguje na principu, že na všechno, na co se díváme skrz malou dírku, zrak přirozeně zaostřuje. Pokud pacient vidí cílový objekt lépe skrz děrované zařízení než bez něj, oftalmologové předepisují brýle. ( Celkem logicky by tedy měli předepisovat děrované brýle k zlepšení vidění. )

Plástvový efekt a zdvojené vidění

Podstata fungování děrovaných brýlí je prověřena jejich běžným využíváním i medicínou. Proč tedy nejsou děrované brýle daleko populárnější? Faktem je, že jejich obliba roste s tím, jak je lépe chápáno jejich fungování. Je třeba vyvrátit jeden velký omyl, a to ten že děrované brýle nefungují kvůli tzv. plástvovému efektu. Ten vzniká tehdy, když oči zaostřují více na matný povrch plastu, než na světelné paprsky procházející dírkami, což vede k tomu, že „vidíme“ spíše dírky než informaci, která je skrz ně přenášena.

Je přirozené, že zvyknout si na nové děrované brýle bude určitou dobu trvat, což je stejné jako s jakýmikoliv jinými brýlemi. Pokud máme nové brýle, vnímáme po určitou dobu nejen nové čočky, ale i obroučky, ale po jistém čase si na ně zvykneme, a obrouček si všímáme daleko méně. Stejné je to i s plástvovými efektem. Máme-li malou refrakční vadu, jakmile se náš mozek adaptuje na lepší vizuální informaci, kterou získává skrz dírky, plástvový efekt zmizí. Při větších refrakčních vadách je plástvový efekt stále trochu na obtíž, a máme-li více než 6 dioptrií, nebude pro nás nošení děrovaných brýlí kvůli přetrvávajícímu plástvovému efektu příliš pohodlné.

Dalším faktorem, který odrazuje některé lidi od pořízení děrovaných brýlí, je výskyt dvojitého vidění. Pokud ale lépe pochopíme, jak k němu dochází, uvidíme, že, podobně jako u plástvového efektu, je dvojité vidění především problémem pro pacienty s více než 6 dioptriemi.

Dvojité vidění vzniká tehdy, když se světlo, které proniká malými otvory, lehce ohýbá kolem okrajů dírek. Říká se tomu difrakce a děje se tak se všemi světelnými paprsky, které procházejí kolem okraje nějakého objektu. Příkladem difrakce je známý bazénový efekt. Když nějaký předmět potopíme do bazénu, zdá se nám, že je na trochu jiném místě, než se ve skutečnosti nachází. Je to proto, že voda rozkládá světlo, vstupující do bazénu, a výsledný odraz nám zdánlivě posune objekt na jiné místo.

To, co vidíme s děrovanými brýlemi je potom posunutý obraz, který prochází více než jednou dírkou, a budí dojem dvojitého obrazu. Pro uživatele s nízkým refrakčním indexem je tento jev sotva postřehnutelný, zatímco se zvyšující se hodnotou vady, se zdvojené vidění projevuje více.

Jak fungují děrované brýle

Abychom plně ocenili funkci děrovaných brýlí, musíme pochopit, jak oko zpracovává světelné paprsky a vytváří z nich obrazy.

Jak funguje oko

Světlo prochází rohovkou, což je průhledná membrána, pokrývající oční bulvu. Její zahnutí dovoluje světlu, které přichází v různých úhlech, aby se soustředilo do jednoho svazku paprsků, který pojde do zřítelnice.

Zřítelnice reguluje množství světla, vpuštěného do oka, a posílá svazek paprsků dále do čočky.

Čočky soustředí svazek světelných paprsků do sítnice, blízko očního pozadí. Ciliární sval řídí čočky tak, aby jejich zakřivení znemožnilo přímé zaměření obrazu na sítnici.

Sítnice, která je velmi citlivá na světlo, přeposílá informaci do zrakového nervu, jenž dopraví obraz do mozku.

Perfektní vidění si vyžaduje, aby oční čočky soustředily světelné paprsky z různých úhlů do jediného směru a na rohovku na očním pozadí. Když někdo trpí refrakční oční vadou, kdy jsou čočky slabé, nebo je rohovka či oční bulva nesprávně zakřivená, světelné paprsky dopadají před nebo za sítnici, a nezaměřený obraz dopadá přímo na sítnici. Takto nezaměřená oblast světla se nazývá „skvrna“.

Děrované brýle fungují tak, že redukují diversitu úhlů, z nichž mohou světelné paprsky vstupovat do očí, a dovolují pouze přímým světelným paprskům uvnitř úzkého úhlu zasáhnout zřítelnici. Děrované brýle jsou perforovány řadou stejných, velmi malých dírek o průměru 1mm až 1,5 mm, přičemž průměr zřítelnice v obvyklých světelných podmínkách je asi 4mm. Každá dírka propustí pouze přímé světelné paprsky, a jsou to tyto přímé paprsky, které umožňují svazku světelných paprsků dostat se na zřítelnici. Když tento usměrněný svazek projde zřítelnicí a dostane se do k čočce, zmenšuje se dopad refrakční oční poruchy, stejně jako se zmenšuje „skvrna“ na sítnici. Výsledný zrakový vjem je ostřejší a jasnější.

Děrované brýle jsou založeny na stejném principu přirozených reflexů, které používáme, když šilháme, abychom ostřeji viděli. Když přivíráme oči, abychom filtrovali světelné paprsky, přicházející do zřítelnice z těchto úhlů. Do našeho oka se tak dostanou pouze paprsky z centrální oblasti vidění a z pravé a levé strany. Obraz, který vidíme, je tím ostřejší a kontrastnější, čím více oči přivřeme. K tomuto účelu je ale daleko pohodlnější využít děrovaných brýlí.

Okamžité zlepšení vidění

Děrované brýle přinášejí prostřednictvím lepšího vidění okamžitou úlevu lidem s diagnostikovanou krátkozrakostí, dalekozrakostí, vetchozrakostí, astigmatismem a zákaly.

Bezpochyby zaznamenáte rozdíl při zaostřování na střední a velkou vzdálenost, ale též při sledování televize, čtení nebo když budete ve třídě číst, co je na tabuli. Uživatelé děrovaných brýlí hlásí velmi dobré vidění a velmi málo problémů při čtení či sledování televize, a to bez předepsaných brýlí.

Samozřejmě, i děrované brýle mají určitá omezení při svém využití. Vzhledem k tomu, že je redukováno množství světla, vstupujícího do oka, doporučujeme používat brýle pouze za dobrých světelných podmínek. Pokud například čteme, je důležité mít správné osvětlení, např. vhodnou lampu. Je třeba mít na zřeteli i to, že děrované brýle omezují periferní vidění, a není tedy vhodné používat je při činnostech, prováděných v pohybu, jako je například řízení auta. Nelze je též doporučit používat místo slunečních brýlí, jelikož nechrání před škodlivými paprsky UV. A podobně jako u jakýchkoliv jiných brýlí, důrazně varujeme před přímým pohledem do slunce, které může vést až k oslepnutí v důsledku spálení a zničení buněk sítnice, které jsou velmi citlivé na světlo.

Mladí lidé, kteří jsou dalekozrací, a potřebují zlepšit ostrost vidění bez jakýchkoliv pomůcek, nevnímají nošení děrovaných brýlí jako nezbytné. Lidé trpící dalekozrakostí mohou přirozeně překonávat tento problém tak, že využijí každé příležitosti posilovat ciliární oční svaly. To jim umožní redukovat dalekozrakost na únosnou míru.

Podobně též, pokud je někdo krátkozraký a má více než 6 dioptrií, děrované brýle mu nijak výrazně nepomohou zlepšit zrak, vinou problémů s difrakcí.

Přínos děrovaných brýlí

Zlepšují jasnost vidění a rozlišování

U pacientů, trpících refrakčními očními poruchami, zlepší děrované brýle jasnost a schopnost rozlišení vidění. Nejedná se o nepodložené sliby, zlepšení zraku je zaručeno, je to vědecky podložený fakt.

Vyjasnění sledovaného objektu

Je dokázáno, že děrované brýle zesvětlují sledovaný předmět, což je obzvláště výhodné za špatných světelných podmínek.

Dobré vidění na všechny vzdálenosti

Na rozdíl od bifokálních a trifokálních brýlí, které zajišťují dobré vidění pouze na určitou vzdálenost, děrované brýle vám umožní vidět zřetelně na všechny vzdálenosti, ať už vyžadují zaostření na krátkou, střední či velkou vzdálenost. Pro mnohé uživatele jsou méně stresující, než multifokální či varifokální čočky.

Jedny brýle vhodné v každé situaci

Ať už čtete knihu či se díváte na televizi, vystačíte si s jedněmi děrovanými brýlemi.

Odlehčenost

Všechny druhy moderních děrovaných brýlí jsou odlehčené, rozhodně neváží víc, než běžně nošené brýle.

Trvanlivost

Není třeba obávat se škrábanců na brýlích. Funkce brýlí není případnými defekty tohoto druhu ovlivněna.

Atraktivní design

Děrované brýle 21. století jsou velmi pěkné a stylové.

Děrované brýle jako oblíbená alternativa dioptrických brýlí

Přestože je koncept děrovaných brýlí již nějakou dobu znám, jejich popularita roste až v poslední době. Je to částečně způsobeno velmi vylepšeným designem, který dnes trh nabízí, a částečně též užitečností, kterou si uživatelé postupně stále více uvědomují.
V současnosti jsou děrované brýle široce přijímány jako prostředek zlepšení vidění pro lidi, trpící refrakčními poruchami zraku, a dokonce i oftalmologové používají děrované zařízení při vyšetřování pacientů s refrakčními poruchami. Navíc lze podle důkazů soudit, že vyduté čili „minusové“ brýle urychlují zhoršování získané krátkozrakosti. Mnozí lidé se proto uchylují k využití děrovaných brýlí k účelům preventivním i léčebným, což je obzvláště důležité v dnešní době, kdy výskyt získané krátkozrakosti dramaticky narůstá přinejmenším posledních 50 let.

Časté dotazy

Mohou děrované brýle skutečně vylepšit vidění?

Odpověď zní ano, a to v případě, že máte refrakční oční poruchu méně než 6 dioptrií, trpíte-li vetchozrakostí či počítačovým syndromem. Drobné otvory v děrovaných brýlích redukují skvrnu na sítnici, a vy uvidíte lépe. Máte-li však přes 6 dioptrií, zřejmě vám děrované brýle příliš nepomohou.

Při kterých činnostech lze děrované brýle používat?

Děrované brýle lze bez problémů používat při všech činnostech, které jsou vykonávány bez velkého pohybu jako je čtení, psaní, práce s počítačem, sledování televize či divadelního představení nebo čtení ze školní tabule. Není vhodné tyto brýle nosit při činnostech, kdy jste v pohybu a potřebujete tedy periferní vidění ( např. řízení motorového vozidla ).

Je možné nosit děrované brýle při řízení auta?

V žádném případě, periferní vidění je velmi omezeno. Děrované brýle propouštění pouze přímé sluneční paprsky.

Jsou děrované brýle vhodné i pro děti?

Jistě, tyto brýle jsou pro děti velmi užitečné, zvláště pro děti krátkozraké.

Mám diagnostikováno před 6 dioptrií, pomohu mi děrované brýle?

Bohužel, ne každému člověku s více než 6 dioptriemi mohou tyto brýle prospět, protože potíže s lámáním světla a plástvovým efektem převáží v jejich případě veškerý přínos.


  • Masmi
  • Ott-Lite
  • Nasli
  • Medisana
  • Blue Step
  • Nasli Vision Friendly
  • Organic